|
"Pagine
corsare"
Pier Paolo Pasolini
Dekameron
Tomáš Matras, recenze filmu
Pasolini
a Dekameron
Máme možnost v těchto
týdnech vidět na obrazovce České televize cyklus filmů Piera Paola
Pasoliniho, zahájený jeho Dekameronem, vysílaném v necenzurované
verzi, na který bych chtěl krátce upozornit.
Základem poetiky toho filmu
je přesvědčení, ze pokud je možné převést Dekameron do filmové
podoby, je potřeba pro něj najít prostředí svou životností a naturelem
podobné Florencii Boccacciovy doby. Pasolini vidí vhodnou paralelu v
lidových čtvrtích Neapole: Proto je celý film v neapolštině a hrají
v něm neherci, příslušníci neapolské spodiny. Je to vlastně neapolský
přepis florentského Boccaccia. Prostředí je vybráno s ohledem na středověk,
takže film byl natáčen v rozvalinách, interiéry mají začazené stěny,
ale to vše je jen působivá kulisa.
Pasolini hraje roli poněkud
roztržitého, roztěkaného a nejistého umělce, který přijíždí
ze severní Itálie do Neapole vymalovat stěnu jednoho kostela. V noci
sní o ideální scéně středověce pojatého obrazu posledního soudu.
Problematičnost umělcova tvoření je dokreslena v samém závěru filmu
autorovou řečnickou otázkou „Proč je potřeba dávat dílu nějaký
tvar, když je hezčí o něm snít?“
Vybrané povídky jsou jedny
z nejvýznamnějších z Dekameronu, hlavně ta o Ser Ciappellettovi,
který při zpovědi, na prahu smrti, změní obraz svého prohnilého
života a stane se světcem; povídka o jakoby hluchém, falešném zahradníkovi,
který si užívá s celým ženským klášterem („vždyť jsme slíbily
panenství Bohu!“ „Tomu se každý den naslibuje věcí a stejně se
nedodrží“), povídka o Andreucciovi, který místo toho, aby koupil
dva koně, je napálen svůdnou ženou, vydávající se za jeho sestru,
přijde o všechny peníze a spadne do žumpy; o bratrovi, který se vrátí
z onoho světa se zprávou, že peklo není a že v nebi se za nic netrestá...
Erotický náboj rezonuje
s živelností a životaschopností Neapolitánů, krásnými neapolskými
písněmi, smíchem a lidovou zábavou, kreativitou místních lidí, nejlepším
důkazem života. Proto je Dekameron součástí tzv. Trilogie života,
kterou tvoří Dekameron, Canterburské povídky a Pohádky
tisíce a jedné noci. Ve všech je ukázána středověká, popř.
orientální erotika, nositelka a symbol životnosti.
Dekameron je záměrně
točený v nuzných podmínkách a s lidmi z nižší vrstvy, protože
Pasolini je přesvědčen, že moderní společnost je vybudovaná na boccacciovských
závěrech renesančních novel, na sloupech lidovosti. Jedná se o příspěvek
k elitářské teorii o vysoké renesanční kultuře, která měla způsobit
revoluci v západní kultuře – Boccaccio ovšem nepíše Dekameron
latinsky, ale v tzv. volgare, v národním jazyce, přesněji řečeno
ve florentském dialektu. Jeho a Dantova latinská díla dnes málokdo
zná, zatímco jejich díla ve volgare se ohromně rozšířila a rozbořila
mýtus o tom, že skvělá literatura může být pouze latinsky. Na Boccacciovi
nejsou ani tak fascinující povídky o významných lidech nebo filozofech,
prostě elitě, ale ty, a většinou ty nejvýznamnější, kde vystupují
běžní lidé, chudí penězi ale ne duchem, kteří jsou vlastně nesmrtelní
svými nápady. Tyto nápady bez přehánění znamenaly revoluci v přístupu
člověka k okolnímu světu, ke skutečnosti a k sobě samému, k základním
bodům víry v nebe a peklo (které neexistuje), ke zpovědi, ke křesťanskému
pojetí viny a trestu, k "reklamě" (viz zpustlíka Ciappelletta a jeho
falešnou svatost před světem). Na mnoha příkladech Boccaccio a Pasolini
ukázali, že co si lidé myslí nebo v co věří, nemusí být úplně
pravda, a že například tzv. Boží zásah je mnohdy věcí zásahu lidí,
jejichž jednání je do značné míry předvídatelné.
Pasoliniho problém tkví
v tom, že při svých vývodech o moderní společnosti zjišťuje, že
právě tento Boccaccio je u počátku procesu, který nesnáší – rozvoje
kapitalismu a konzumu. Takže v závěrečných letech svého života režisér
dokonce ztratil víru v relevanci poetiky Trilogie života a tuto trilogii
odvolal. Což ve svých důsledcích pro něj znamená to, co napsal v
jednom eseji: „Il crollo del presente implica il crollo del passato“
(„úpadek přítomnosti předpokládá úpadek minulosti”). Ale to
je jen jeho závěr, dá se mnoha způsoby jak podpořit, tak vyvrátit.
VIZ TAKÉ:
Giovanni
Boccaccio, Dekameron, autorka Anna Kohútiková
Il
Decameron
di Pier Paolo Pasolini e di Giovanni Boccaccio, a cura di Angela Molteni
[in italiano]
Giovanni
Boccaccio, Decameron. Prima Giornata. Novella Prima [ser Ciappelletto
/ in italiano]
P.P.
Pasolini, Decameron, Il sogno del'allievo di Giotto [in italiano]
|
. |
Pier Paolo Pasolini
5. březen 1922 Bologna
2. listopadu 1975 Ostia
Třicet let bez
Piera Paola Pasoliniho
Tomáš Matras, 17.11.2005
9. prosinec 1973
Akulturace a akulturace
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
17. květen 1973
Lingvistická analýza
jednoho
sloganu
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
1. únor 1975
„Nedostatek moci“
aneb „článek o
světluškách“
di Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
7. leden 1973
„Řeč“ vlasů
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
30. října 1975
„Luteránský list
Italu Calvinovi“
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
24 červen 1974
Pravý fašismus a
tedy pravý antifašismus
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
Žijeme v éře technofašismu?
Aneb znepokojivé dědictví
Piera Paola Pasoliniho, Tomáš Matras
Církev Ježíš nepoloží
Tomáš Matras
http://www.literarky.cz/
Citace jsou rozpravy advokáta
Guida Calviho, zástupce lidu v soudním procesu vraždy Piera Paola Pasoliniho.
Tyto citace byly převzaty z knihy AA.VV., Omicidio nella persona di Pasolini Pier Paolo,
Kaos Edizioni, Milano 1992.
přeložil Tomáš Matras
Ad 21
Projev na kongresu
Radikální
strany
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
Ad 16
Odvolání „Trilogie
života“
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
Ad 19
Dva skromné návrhy
na eliminaci kriminality
v Itálii
Pier Paolo Pasolini
přeložil Tomáš Matras
Autenticita jako tragédie
pro jednu společenskou
vrstvu
(o Pasoliniho filmu Teorema)
Tomáš Matras, recenze
filmu
Pier Paolo Pasolini
Dekameron
Tomáš Matras, recenze
filmu
Giovanni
Boccaccio
Dekameron
Anna
Kohútiková
Hrdinství
po italsku: Roberto Saviano a jeho Gomora, Tomáš Matras
Pier
Paolo Pasolini, Prosba na moji mámu, přeložil Tomáš Matras
/ Pier Paolo Pasolini, Supplica a mia madre, traduzione di Tomáš
Matras
Pier
Paolo Pasolini, Balada o matkách,
přeložil Tomáš Matras /
Pier
Paolo Pasolini, Ballata delle madri, traduzione di Tomáš Matras
PPP životopis
Hana Konvesz (přeložil)
Pier
Paolo Pasolini
Film
Pier
Paolo Pasolini
Links
. |